Komentáře: Co je to veřejný zájem?

Od: Anonym

Anonym — Wed, 20 Apr 2016 23:14:40 +0000

Od: jak

jak — Tue, 16 Apr 2013 19:09:58 +0000

vlastník nemá práva
Vážený máte pravdu jsme zase spátky i když já se domnívám že jsme nikde nebili komunistické zákony se hodí každému režimu nedotknutelnost vlastnictví v našem státě nemá místo

Od: anonym

anonym — Tue, 16 Apr 2013 18:39:56 +0000

veřejný zájem je možnost omezit právo vlastníka ve prospěch jiného a je v našem státě zneužíván zastupiteli obcí pro své zájmy.

Od: Aleš Ziegler

Aleš Ziegler — Fri, 18 Feb 2011 09:22:05 +0000

Re: Zájem všech
To je případná poznámka, napsal jsem to poněkud zjednodušeně.
V zásadě souhlasím, že pokud bereme veřejný zájem jako obecný pojem, je do něj možno zahnout i to, co je v zájmu všech. Můj článek se však zabýval tím, jak se tento pojem používá v rámci právního řádu, a tam se používá vždy tím způsobem, že veřejný zájem je dáván do kontrapozice vůči zájmu soukromému.
Skutečně jen velmi těžko byste hledal právní pravidlo, která se nedotýká ničích zájmů, alespoň ex post (mohlo by se argumentovat, že pravidlo upravující po jaké straně mají jeszdit na silnici auta je ex ante v zájmu všech, ale ex post, poté co je aplikováno na někoho, kdo ho porušil, už není v zájmu tohoto narušitele).
Je také pravda, že mnohé právní normy mají chránit lidi před vlastní blbostí. Ale v tom případě jdou proti zájmům těch, kteří by té blbosti chtěli zneužít (viz Váš příklad se zákazem nevýhodných smluv). Pokud jde o ochranu lidí před tím, aby si sami poškozovali zdraví, tam jde v zásadě pouze o ochranu nepřímou, před lidmi, kteří by mohli z takových aktivit profitovat. Zákaz sebepoškozování pod právní sankcí v pravém smyslu (narozdíl od morální), je podle mého názoru nemožný, i když uznávám, že je to trochu diskutabilní.

Od: Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek — Wed, 16 Feb 2011 22:20:05 +0000

Zájem všech
Zaujala mě tahle věta:

To, co je v zájmu všech, není třeba prosazovat zákonem, protože se nenajde nikdo, před kým by to bylo třeba chránit.

Často mohou lidé nesouhlasit s tím, co je v jejich zájmu. Proto i to, co je v zájmu všech, by mohlo být potřeba před někým chránit, protože „ten někdo“ by s tím nemusel souhlasit, ať už z jakýchkoli důvodů.

Našlo by se nemálo lidí (typickým politickým představitelem tohoto směru je např. Vladimír Špidla), kteří zastávají názor, že je potřeba chránit i osobní zájmy lidí před jimi samými. Například že je potřeba je chránit proti tomu, aby si z vlastní vůle poškozovali zdraví nebo uzavírali nevýhodné smlouvy.

Od: Aleš Ziegler

Aleš Ziegler — Tue, 15 Feb 2011 17:09:39 +0000

Re: Je zájem laické veřejnosti na správných informacích veřejným zájmem?
Zajímavé, žil jsem v přesvědčení, že slovo obecný je překlad slova generální (které taky pochází z latiny, jak určitě víte), nikoliv univerzální. Domnívám se, že způsob, kterým se pojem veřejného zájmu používá, je hodně odvozen od osvícenské (Rousseau), „volonté générale“, obecné vůle, a pokud vím, Rousseau sám tvrdil, že to je něco jiného než vůle všech. Jestli je to vůle většiny, to je ovšem velice diskutabilní. Citát, který jsem použil, neodkazuje k zájmu většiny občanů státu, ale jednoduše k tomu, že činnost, která je ve veřejném zájmu, musí být ku prospěchu více lidem, než kolika uškodí. Že tohle pojetí, pokud je absolutizováno a postaveno nad individuální lidská práva, vede přímou čarou k totalitě (například bolševické), stejně jako Rousseauova filozofie (tedy já jsem ho nečetl, ale tak se to píše v učebnicích), to je zřejmé, ostatně to v tom článku taky píšu.

Od: Aleš Ziegler

Aleš Ziegler — Tue, 15 Feb 2011 16:24:03 +0000

Re: Ale to se mýlíte.
OK, tak polopatě, ačkoliv mám pocit, že to vy sám dobře víte: když se píše nějaká veřejná zakázka, rozhodně to nemá probíhat tak, že v jedné kanceláři sedí inženýři a vymýšlejí technické parametry, zatímco ve druhé sedí právníci a vymýšlejí „právní parametry“, načež se pak sejdou u oběda a dají to nějak dohromady.

Nejprve je třeba vymyslet, jaké výsledné technické parametry má řešení splňovat, což musejí udělat právě nějací inženýři, no a potom teprve musejí přijít právníci a vymyslet, jak donutit dodavatele, aby tyhle podmínky splnil (což je teoreticky docela jednoduché, stačí mu za jejich nesplnění napařit dost vysoké sankce, samozřejmě, realita a vymahatelnost práva je jinde).

Původně jste mě vyzval, abych sem napsal nějakou zadávací dokumentaci na dopravní stavbu (což mi připadá jako dost bizarní návrh, ale budiž), tak jsem vás upozornil, že na to nemám kvalifikaci, jelikož neumím ty technické parametry. Ostatně upřímně řečeno přirozeně jakožto student sotva mohu o sobě prohlásit, že bych uměl i jen ty právní, a vůbec technické parametry jsou silně ovlivněny konkrétní situací, návrh „abstraktní křižovatky“ nedává velký smysl.

Od: Milan

Milan — Tue, 15 Feb 2011 15:17:28 +0000

Je zájem laické veřejnosti na správných informacích veřejným zájmem?
Když už jste ten termín „laická veřejnost“ užil, tak byste se s ním měl také vypořádat…
A k Vašemu ztotožnění obecného zájmu a veřejného zájmu – jde opravdu o synonyma? Značí oba pojmy totéž?
Jestli ani, pak Váš názor, že veřejný znamená většinový, je zcela jistě mylný. Veřejný nemůže být současně obecný a většinový, neboť obecný neznamená většinový.
Slovo obecný bylo uměle vytvořeno (či pozměněno) obrozenci k tomu, aby bylo lze překládat do češtiny latinské universální (z universum = vesmír, řecky kosmos).
Většinový není totéž co obecný neboli universální. Většinový zájem je partikulární (skupinový) či polypartikulární zájem, nikoli však obecný zájem.
Je tedy veřejný zájem totožný se zájmem obecným nebo se zájmem většinovým?

Od: Milan

Milan — Tue, 15 Feb 2011 15:10:14 +0000

To je právě bolševická argumentace.
Bolševismus – od ruského slova bolšeňstvo – staví právě na tom, že menšina se musí podřídit většině, protože zájem většiny je víc než zájem menšiny.
Jenomže zájem většiny je stále jen zájem většiny, nikoli zájem celé veřejnosti. Tvrdit, že veřejný zájem je zájem 50 % plus jednoho člověka, tedy zájem většiny, je nepochybně vadný.
Co a kdo je veřejnost?
A vztahuje se adjektivum „veřejný“ v sousloví „veřejný zájem“ k veřejnosti? Nebo jde o označení právního režimu v rámci dualismu práva? To ve Vašem článku také není rozebráno.
Protože Váš článek nejen že nerozebírá potřebné souvislosti, ale ani nenaznačuje existenci sporných výkladů a hranic možných řešení problému, nejde o článek popularisační, ale o článek ideologický, neb snažící o přesvědčit čtenáře o pravdě autora. To ale popularisační článek nikdy nedělá: ten informuje, nikoli přesvědčuje.
Zejména právník, když píše něco jiného než žalobu či obhajobu, by měl psát tak, aby bylo vidět, že se postavil na všechny možné i nemožné strany a pohlédl na problém ze všech úhlů pohledu. Ze všech možných i zdánlivě nemožných úhlů…

Od: Milan

Milan — Tue, 15 Feb 2011 15:01:35 +0000

Ale to se mýlíte.
Odborníci na dopravní stavby to nemohou napsat.
Ti mohou napsat jen část: technické podmínky. Zbytek zadávací dokumentace musí napsat úředník, nejlépe s právnickým vzděláním.