Reklama
 
Blog | Aleš Ziegler

Lid versus Zeman

 Máme právo protestovat, ale ne každý protest má smysl

My Češi neumíme slavit státní svátky a zhoršuje se to.

28. říjen přeměnil prezident republiky v trapnou  šaškárnu, když na něj odmítl pozvat ty rektory vysokých škol, kteří si dovolili kritizovat že odmítl udělit profesuru svému kritikovi, přiletěl na jeho oslavu z Číny letadlem investiční banky jejíž obchodní zájmy tam hájil, a vedle řady úctyhodných osobností vyznamenal svoje příznivce. Václav Klaus, pokud si dobře vzpomínám, nikdy do jednoho státního svátku tolik trapnosti nezkoncentroval (to neznamená, že ho považuju za lepšího prezidenta, vzhledem k tomu kolik Zemanovi ještě zbývá z mandátu, je na srovnání příliš brzy). Jediným nevhodným vyznamenaným od Klause, kterého jsem dokázal vygůglit, byl Karel Gott (což považuju za dost hrozné, a jsem si jistý, že jsem na řadu dalších zapomněl), a největší trapnost na Klausovských oslavách 28. října představovaly jeho projevy, kterých chytře využíval jako tribunu pro šíření své ideologie, nacházející se v naprostém rozporu s odkazem Masarykovy republiky, jejíž vznik údajně v ten den oslavujeme. Ponechme stranou, že Klausův subtilnější přístup k tomu, co považuji za podvracení svobodného státu, byl nejspíš z dlouhodobého hlediska účinější než přímočarý přístup Zemanův k témuž. V symbolické rovině, která je pro státní svátky jaksi zásadní, se situace se Zemanem zhoršila. Upřímně řečeno si nevzpomínám, co dělal 28. října Václav Havel, nevím jestli a jak často vyznamenával své nezasloužilé kamarády (hodní komentátoři mi to jistě v diskuzi připomenou :-), ale předpokládám, že to bylo o dost lepší.

 

Reklama

Přejděme k 17. listopadu. Tady nenabídnu žádné vzpomínky na předchozí ostudy, buď proto, že dosud jsme to zvládli slavit víceméně bez nich, nebo (pravděpodobněji), že jsem na ně zapomněl. Nicméně 25 výročí revoluce se z mého pohledu zrovna nevydařilo. Oslava studentských protestů proti režimu je samozřejmě ideální příležitost protestovat proti něčemu, co nás v politice štve právě teď, ovšem zaplácnout nejatraktivnější datum a místo pro demonstrace sdělením, že obyvatelé Prahy  (ještě navíc jejich část mající chuť 17. listopadu se dostavit na Národní třídu), nemají rádi prezidenta Zemana a chtěli by, aby odstoupil? Osobně si těžko dokážu představit méně efektivní využití protestního prostoru, a to úplně pomíjím, že házení vajíček po kritizovaném za přítomnosti zahraničních státníků (i bez nich) není zrovna inteligentní způsob vyjádření nesouhlasu.

Nejenže Zeman rozhodně neodstoupí ani nezlepší svoje chování (právě k nám pozval Putina) kvůli tomu že proti němu protestují lidé, kteří ho stejně nevolili, ani není šance že by volili s ním spřízněné strany, a odvolat prezidenta z funkce je prakticky nemožné – narozdíl od vlády, proti níž má obvykle větší smysl protestovat, jelikož je zároveň důležitější a snadněji odvolatelná než prezident. Hlavně, Zeman rozhodně není náš hlavní problém. Jeho plány na rozšíření prezidentských pravomocí faktickou cestou selhaly a nyní je jeho reálný vliv menší než byl vliv Václava Klause (navzdory tomu že plno lidí se domnívalo, že přímá volba nevyhnutelně přinese posílení prezidentských pravomocí). Vládní koalice uvažuje o ústavních změnách, které by jeho pravomoci naopak oslabili, a pokud se je rozhodne navrhnout, jistě získá podporu části opozice. Jeho politická strana se nedostala do Parlamentu. Dle průzkumů se Zemanova popularita propadla, nejspíš protože dělá to, co jsme my kteří jsme ho nevolili, čekali že bude dělat. Jeho voliči asi čekali něco jiného..

Dobře, když jsem tak chytrý, za co nebo proti čemu bychom měli správně demonstrovat? To je právě to. Já nevím. Proti něčemu, kde máme reálnou šanci něco ovlivnit. Vyberte si sami. Možností je spoustu. To je svoboda.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama