(sem si dosaďte obligatorní chválu dosud velmi úspěšného působení nové brněnské radnice)
S obdivuhodnou otevřeností na stránkách tamního koaličního hnutí Žít Brno dva jeho zastupitelé vyjadřují opačné názory – náměstek primátora Matěj Hollan udělení dotace závodu podporuje, s tím, že ekonomický přínos závodu je výrazně vyšší než ta dotace, zatímco Robin Kvapil, který před čtyřmi lety o Velké ceně natočil dokument, je proti, přičemž kupodivu ani nezdůrazňuje chování diváků závodu, zobrazené v tomto dokumentu, ale to, že závod je nejspíš výdělečný, a tudíž žádnou dotaci nepotřebuje (pořadatel samozřejmě tvrdí opak).
Záležitost není černobílá, ale osobně mi připadá, že Hollan (disclaimer:s ním jsem vypil nejedno pivo) poněkud nekriticky přebírá argumenty pořadatele. S problémem neprůhledného hospodaření a možné ziskovosti závodu se chce vypořádat auditem, který Brno coby minoritní akcionář v pořadatelské firmě zadalo. Podle mě audit vskutku může odhalit nekalosti v hospodaření pořadatele – pokud jsou pachatelé hloupí a nezametli po sobě pořádně stopy. Což je možné – v českém prostředí byl donedávna dohled nad veřejnými i mnohými soukromými financemi tak chabý, že podvodníci po sobě často pořádně zakrývat stopy neumějí. Úplně bych na to ale nespoléhal – kupříkladu zisk ze závodu může být schován do různých zbytečně vysokých plateb dodavatelům apod., které není jednoduché odhalit.
Každopádně, i kdyby se veškerá podezření kolem pořadatele ukázala jako pomluvy, a i kdyby závod byl skutečně pro něj ztrátový, tak pořád ještě není jasné, jestli věnovat na něj peníze je pro Brno dobrý nápad. Hollan vychází ze studie, kterou, jestli to dobře chápu, si objednal sám pořadatel, a v ní je spočítáno, že pořádání závodu se České republice finančně vyplatí. K číslům ze studie objednané zaujatou stranou je potřeba přistupovat s rezervou, ale tvrzení o celkové finanční výhodnosti pro ČR je dost možná pravdivé – pokud řekněme na 2 dni do Brna přijede a ubytuje se tam řekněme 100 000 cizinců se silnými sklony k konzumaci alkoholu apod. aktivitám (viz Kvapilův dokument), je pravděpodobné, že utratí podstatně víc než 50 milionů (kdyby každý „přispěl“ tisícovkou, byly bychom hned na 100 milionech). To jsou výrazně nižší čísla než uvádí daná studie, takže předpokládejme, že základní tvrzení, že závod přináší do země podstatně víc peněz, než jak je dotován, je pravdivé.
Podle mě by ovšem zastupitelé v Brně o podpoře neměli rozhodovat podle toho, jestli se akce státu finančně vyplatí, ale podle toho, jestli opravdu neexistuje lepší způsob, jak utratit 50 milionů z městského rozpočtu, které očividně mají k dispozici.
Stranou ponechávám fakt, že veřejná podpora závodu je úplně evidentně porušením práva Evropské unie, které zakazuje poskytovat veřejnou podporu domácím firmám, která by je zvýhodnila na společném evropském trhu (jsou z toho nějaké výjimky, v tomto případě neaplikovatelné). V oblasti sportu se nad veřejnou podporou v EU zřejmě tak nějak všeobecně přimhuřují obě oči. Velká cena dostávala veřejnou podporu i předtím, tehdy hlavně od státu, a nikomu to nevadilo. Předpokládám, že zastánci podpory Velké ceny vycházejí z toho, že vymáhat dodržování pravidel veřejné podpory je úkolem orgánů Evropské unie, a když ty v tomto případě neprotestují, není nic špatného na tom poskytnout podporu, pokud je to v národním zájmu. Ok, s tím tady nehodlám polemizovat.
Tady se ovšem dostáváme k rozdílu mezi postavením státu a města Brna. Je úkolem Brna pomáhat finančně státu? No, není. Ve státě máme dělbu funkcí a obce mají sloužit zcela jiným úkolům. K těmto úkolům mají nějaké, ve srovnání se státem jako celkem docela omezené finanční prostředky. Vyplýtvat je na finanční podporu státu je podle mě v rozporu nejen s posláním obcí, ale v konečném důsledku i se zájmy samotného státu, rozuměj nás všech, protože i pro nás nebrňany bude lepší, když se obce se svými zdroji budou soustředit na úkoly, které umějí a které za ně nemůže dobře dělat nikdo jiný.
Zdůrazňuju, že se rozhodně nevycházím z libertariánské představy o minimálním státu, který by neměl ze zásady zasahovat do volného trhu. Mnohé podnikatelské aktivity přispívají k veřejnému zájmu (čili, řečeno ekonomickým jazykem, mají pozitivní externality), a ty je vhodné podporovat. Rozvoj místní ekonomiky je rozhodně něco, o co by se obec měla starat. Hollan také, kromě zjevného finančního přínosu pro stát, argumentuje ekonomickým přínosem závodu pro Brno. Ok, o jaké přesně přínosy se jedná? Jsou tak velké, že nelze vymyslet nic pro Brno přínosnějšího, co by se dalo pořídit za 50 milionů?
Řekl bych, že v abstraktní rovině se dá uvažovat o dvou důvodech, proč by město mělo podporovat nějaké podnikání. Zaprvé, když přináší nějaké užitečné (kvazi)veřejné služby pro obec. Pro toho, kdo bere vážně existenci pozitivních externalit, je idea, že veřejné služby poskytuje čistě veřejný sektor, dosti nesmyslná, v tom má Hollan úplnou pravdu. Zadruhé, podnikání, i když neposkytuje (kvazi)veřejné služby, může být hodno veřejné podpory, pokud přináší pracovní místa. Jelikož veřejná podpora firem vytváří pracovní místa prostřednictvím zvyšování poptávky po práci, s tímto druhým důvodem úzce souvisí, že vede k vyšším mzdám v obci. Naproti tomu je dost pochybné, pokud se veřejná podpora poskytuje pouze za účelem zvýšení zisků „místních“ firem. Vlastníci firem povětšinou nebývají lidé, kteří by na tom byli tak špatně, že by bylo vhodné jim přispívat na živobytí. A mnohé „místní“ firmy v každém městě jsou samozřejmě vlastněny lidmi žijícími jinde, mnohdy i v zahraničí.
V obou případech je potřeba ovšem stejně zvažovat přínosy a náklady, tj. nestačí, že daný podnikatelský záměr polní jednu z těchto funkcí, ještě navíc je potřeba zkoumat, jestli ji plní natolik dobře, že je požadovaná výše veřejné podpory přiměřená – pokud by kupříkladu nějaký podnikatel žádal 50 milionů jen za to, že zaměstná na rok 5 lidí, právem by se mu měli všichni vysmát.
U Velké ceny je celkem evidentní, že občanům Brna žádné podstatné veřejné služby neposkytuje. Hollan se chabě dovolává její údajné marketingové hodnoty, která zřejmě spočívá v tom, že díky závodu si je více lidí ve světě vědomo toho, že existuje nějaké místo v Česku jménem Brno. Ok, no a co? Jsou alespoň turisté, ať už tuzemští nebo zahraniční, náchylnější díky Velké ceně navštívit Brno i jindy než když se koná ten závod? O tom dost silně pochybuju.
Jelikož veřejně prospěšné funkce závodu pro Brňany jsou chabé až negativní, celá údajná oprávněnost veřejné podpory podle mě závisí na tom, jestli závod přináší městu pracovní místa. Nebo spíš kolik – jistě zaměstnává nějaké lidi v pořadatelské firmě. Upřímně řečeno, na to odpověď neznám, protože výše zmíněná studie o ekonomických přínosech závodu se tím nezabývá. Je také doopravdy těžké to posoudit. Když se pokusím si vycucat z prstu, jak asi závod ovlivňuje pracovní trh v Brně, dovolil bych si tipnout, že se najme na krátkodobé smlouvy hromada brigádníků, podobně jako při nějaké sklizni. Pokud jde o podniky, v nichž návštěvníci utrácejí svoje peníze, co myslíte, že se stane, pokud během čtyř dnů v roce má prodejna/hotel/hospoda/cokoliv kvůli přílivu zákazníků třeba pětinásobné tržby oproti normálu? Zvýší se kvůli tomu zaměstnancům, kteří dělají na dlouhodobé smlouvy, platy? No, odhaduju, že spíš ne, koncetrovaný nárůst tržeb spíš velice vyhovuje majitelům firem, kteří jsou schopni daleko větší část z něj shrábnout jako zisk, než pokud by byl rozložen do celého roku. Jistě, někteří „majitelé firem“ jsou drobní živnostníci, kteří zaměstnávají sami sebe, a pro ně to je výhodné taky. Také je možné, že nebýt toho, že jednou za rok se v Brně koná závod, ubytovací kapacity pro návštěvníky v hotelech apod. by byly o něco nižší. Ale z toho samozřejmě nevyplývá, že když se závod konat přestane, hotely se hned začnou zavírat – když se jim doteď vyplatilo být v provozu po celý rok, to se s případným zrušením závodu nezmění.
Je dobré nezapomenout, že nedávno se v Brně vedla vzrušená debata o tom, jestli přivítat investici Amazonu – u které bylo jasné, nejen že přinese nějaká trvalá pracovní místa, ale i zhruba kolik jich bude. Čímž netvrdím, že vítat Amazon by byl dobrý nápad.
Tady se konečně přece jen dostává ke slovu můj vnitřní Milton Friedman – pokud někdo žádá veřejné peníze na své podnikání, důkazní břemeno, že to přinese městu nějaký prospěch, by mělo být na něm, a měl by jasně doložit v čem to spočívá. Jaký vzkaz Brno dává ostatním firmám působícím na jeho území, když jedné z nich dá dotaci 50 miliónů na základě poněkud spekulativních přínosů? No, že je dobré chodit za brněnskými politiky a žádat je o veřejné peníze na různé věci, protože je velká šance, že je dostanete. A to, i když jsou přínosy vašich plánů a nutnost dotace k jejich uskutečnění dost nejasné. Tím pádem ovšem v rozpočtu Brna zbyde méně peněz na věci, které prospívají občanům a které opravdu prokazatelně nebude zajišťovat soukromý sektor sám od sebe.