Jedním z četných úspěchů současné vlády, vedle zrušení státního dluhu, urychlení hospodářského růstu a zákazu korupce, je i její odhodlaný boj proti hracím automatům.
Ok, zpátky do reality.
Ministerstvo hazardu
Všudypřítomnost penězožravých blikajících beden se všemi doprovodnými jevy (kriminalita, obsazení center měst hernami atd.) je v prvé řadě zásluhou ministerstva financí, kterýžto orgán nad nimi (ne)vykonává státní dozor. Posledních pár let za něj tedy nese politickou zodpovědnost Miroslav Kalousek. Jen v této oblasti má nejvyšší místopředseda TOP 09 tolik másla na hlavě, že pokud by nešlo jen o obrazné přirovnání, teklo by mu až po bradě.
Většina hracích automatů v Česku jsou tzv. videoloterní terminály (VLT). V zákoně o loteriích bychom tento termín hledali marně – jedna věta v něm (přidaná samozřejmě novelou) dává ministerstvu možnost povolovat hry v zákoně neupravené, za přiměřeného použití podmínek stanovených pro ostatní hry.
Pod vedením Miroslava Kalouska ministerstvo tento paragraf využilo k udělení tisíců a tisíců povolení. Pod jeho vedením také nad rámec zákona několikanásobně (typicky 200krát i více) zvýšilo limity sázek, prodloužilo dobu trvání povolení (zpravidla z jednoho roku na deset) a tvrdilo, že obce do povolování nemají co mluvit. Poté, co se o tyto záležitosti začal zajímat Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský, M. Kalousek odmítl uznat pochybení svého úřadu a za jeho protizákonný postup se postavil. TOP 09 je přece strana, která prosadila do názvu kabinetu, že zavede „vládu práva“ takže její nejvyšší místopředseda musí nutně rozumět zákonům lépe než nějaký ombudsman.
Český stát samozřejmě netuší, jaké přínosy a náklady s sebou jeho politika šíření tvrdého hazardu přináší, odborné studie na toto téma neexistují. Slovy Petra Nečase „Za neexistence této studie jsou proto úvahy o vlivu hazardu na společnost pouze nepodloženými spekulacemi„.
Krocení obcí
Některé obce, sužované terminály, v minulém roce ignorovaly právní názor ministerstva financí a pokusily se je pomocí vyhlášek zakázat. Tři tyto vyhlášky (v obcích Chrastava, Františkovy lázně a Kladno), byly na podnět ministerstva financí napadeny ministerstvem vnitra u Ústavního soudu. Ve všech třech případech Ústavní soud argumenty ministerstev odmítl a právo obcí regulovat terminály potvrdil. Poté následovala vlna obecních vyhlášek, které již ministerstvo vnitra zřejmě nehodlá napadat, tři porážky mu asi stačily (ministerstvo financí k tomu nemá pravomoc).
Novely loterijního zákona, účinné od 1.ledna 2012, přinesly některé užitečné změny, jako že provozovatelé tvrdého hazardu mají začít platit daně (od čehož byly do té doby osvobozeni), nebo že se zrušily tzv. „odvody na dobro“, tj. neprůhledný systém posílání peněz z hazardu na různé veřejně prospěšné účely, někdo by řekl legálního korumpování neziskového sektoru. Zřejmě aby kompenzovaly provozovatelům jistě nervově náročný pád mezi daně platící smrtelníky, novela také zrušila zákaz provozu hracích automatů v sousedství škol, nemocnic, kostelů a úřadů (který stejně nikdo nedodržoval), a v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu se pokusila na tři roky odebrat obcím pravomoc hazard zakázat. Vedle toho novela obcím zaručila podíl na kořisti, pardon, na dani vybrané od provozovatelů, takže vláda dnes říká obcím, že jejich obecní kasy, vyprázdněné mnohdy krizí, mají naplnit penězi z hazardu, jehož náklady nese z velké části stát a z ještě větší části soukromé osoby.
Vláda zasahuje…nebo raději ne
Mezitím ministerstvo financí připravilo ambiciózní návrh nové (de)regulace sázkových her, jenž by ještě uvolnil podmínky pro provoz hracích automatů. Poté, co tento návrh narazil na všeobecný odpor, ministerstvo ustoupilo, a nyní usiluje již „jen“ o to, novým zákonem plus minus legalizovat současný stav v oblasti videoloterních terminálů.
Návrh zákona byl navzdory námitkám Legislativní rady ( nelíbilo se jí, že se tak trochu neshoduje s právem EU) předložen vládě, která hlasování o něm již několik měsíců odkládá. Zajímavost: proti jeho přijetí vystupovali ministři za Věci veřejné.
Zatímco se toto dálo, ombudsman, poté co jeho návrhy opatření k nápravě nezákonné praxe byly ministrem Kalouskem odmítnuty, je předložil vládě – která je v plném rozsahu, jednomyslně, schválila a nařídila ministru financí aby do dvou měsíců nezákonně povolené automaty zakázal.
Jak se to mohlo stát, o tom nejsou veřejnosti dostupné přesné doklady, ale vláda každopádně tento strašlivý omyl po dvou měsících a po rozpadu Věcí veřejných napravila, když své usnesení zrušila a vyjádřila nesouhlas s tím, aby ministerstvo financí napravilo své protizákonné kroky (v těchto dnech byly ministři šokováni faktem, že za své hlasování by mohli třeba taky mít právní odpovědnost, považte).
Ombudsman pak s politováním konstatoval, že vláda jeho doporučení nevyslyšela, a obcím nezbývá, než se obracet na Ústavní soud (což také dělají).
Kromě toho vláda uložila Ministerstvu financí, aby vypracovalo studii o sociálně patologických dopadech hazardních her, tj. těch samých, které všude napovolovalo.
Naše občanské sdružení Brnění (jsem členem), spolu s partnerským sdružením Občané proti hazardu a Transparency International se obrátilo na premiéra Nečase s tím, že by snad ministerstvo financí nemuselo být tím nejvhodnějším orgánem, který by měl nezávisle posoudit dopad své vlastní činnosti. Petr Nečas ovšem před dvěma dny odepsal, že ministerstvo vnímá jako odpovědného regulátora hazardu, dodržujícího právní předpisy (jistě) tudíž dokonale způsobilého posoudit dopad své vlastní činnosti.
Nezbývá než doufat, že voliči náležitě ocení snahu vlády bránit jejich svobodu házet peníze do automatů, stejně jako lidské právo být okraden gamblerem či platit dluhy za gamblera v rodině.